Rod Physalis zahrnuje více než sto zástupců, tím nejznámějším a vůbec nejoblíbenějším ale zůstává mochyně peruánská, která často bývá označována pod názvem celého tohoto rodu vyskytujícího se zejména v Americe. U nás je k dostání zejména ve větších prodejnách, zelinářství, někdy se objeví také na pultech supermarketů.
Plody mochyně jsou bohaté na vitamín C, B, provitamin A, rutin, draslík, fosfor, vápník a svým složením jsou vhodné i pro diabetiky. Navíc mají nízký glykemický index, antioxidační účinky a svou schopností ochraňovat buňky před degenerací a posilovat imunitu jenom dokreslují své super vlastnosti.
Sušené plody mochyně peruánské https://www.nakliceno.cz/susena-mochyne-peruanska–physalis/ působí močopudně a pomáhají tak vylučovat soli kyseliny močové, dále pomáhají při onemocnění ledvin a močových cest, otocích, dně či revmatismu. Proto také bývají součástí antirevmatických čajů nebo čajů pročišťujících krev. Také zralé plody se svými močopudnými účinky hodí pro detoxikaci organismu a na to navazující lepší látkovou výměnu.
Mochyni si můžeme vypěstovat i v našich podmínkách – způsob se velmi podobá rajčatům. Ke konzumaci slouží výhradně zralé plody, ostatní části rostliny nevyužijeme. Tedy pokud plod i s listy nepoužijeme jako dekoraci do vazby, jídel či koktejlů.
Nejčastěji konzumujeme plody samotné, ale vychutnat si ji můžeme také coby součást šlehaných tvarohů, jogurtů, snídaňových či ořechových směsí, smoothie či dezertů. Italové je připravují na způsob višní v čokoládě: k rozpuštěné hořké čokoládě se přimíchá lžíce mandlového či kokosového mléka, lžička tekuté stévie a oříšek másla, jakmile se směs spojí, namáčíme plod do této směsi. Pro efekt se ponechává i s listy, které se při namáčení obrátí směrem nahoru ke stopce. Po několikerém namočení se pak takové plody nechají ztuhnout a použijí se jako ozdoba na zákusku či se dají jíst jen tak.